..dialog..

Ahoj

my se známe?

proč se tak blbě ptáš?

nevím, nepamatuju si.

nepamatuješ si? prožila jsem s tebou přes půlku tvého života.

ale! a kde jsme se seznámili?

neseznámili jsme se. Objevila jsem se ve tvé páté třídě. víš, Překvapuje mě, že o mě nevíš.

nechápu, proč bych měl?

hádej.

jsi moje svědomí?

houby, to už znáš od mala.

hm, asi jo..

...

jsi moje smrt?

jsem tvoje Láska blbečku.

moje láska je Veronika.

já jsem Láska s velkým EL. jsem tady vždycky, když se takhle opravdově zabouchneš do nějaké té s malým el.. a celej život kolem tebe krouží spousta mě podobných. jedna s mých sester tě třeba obchází už od mala s Tvojí matkou. jsem docela ráda, že jsi otevřel oči a konečně mě poznal.

takže teď budeš zase se mnou? .. erm.. s náma?

to záleží na tobě. budeš se o mě starat a dám ti nádherný pocit, dobrou náladu a to příjemně hřejivé teplo na hrudi. a nejen to. lidi na zemi ti budou přát, budou ti stonásobně oplácet tvou radost, ti nahoře tě podrží na cestách, pomůžou ti když budeš potřebovat. Vykašli se na mě a.. možná.. možná se ještě párkrát vrátím.. ale bude to čím dál později a nakonec zůstaneš sám. Přeber si to jak chceš. a ber to tak, že co říkám, je svaté.

jak ti mám věřit?

máš zkušenosti. zvaž si to sám.

Hm.. budu muset jít.

proč se loučíš?

to nevím... vlastně tě s sebou i chci

má to nějaké ale?

jo.. nejsem si jistý, jestli je Veronika vážně ta, se kterou bych chtěl prožít zbytek života. a kdo ví, kolik šancí budu ještě mít, abych to zjistil